Abeceda pohádkových postav: VODNÍK čili HASTRMAN


Abeceda pohádkových postav: 

VODNÍK čili HASTRMAN

 

Na topole nad jezerem

seděl Vodník pod večerem:

„Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.“

 

Tak začíná báseň Vodník od Karla Jaromíra Erbena. Trochu nezvyklé je snad jen to, že vodník sedí na topolu, obvykle totiž sedává spíš na vrbě.

 

Každý si dokáže vodníka představit – zelené vlasy, zelený kabátek i kalhoty, červené botky a klobouček zdobený barevnými pentličkami. A podle čeho že se pozná v jiném přestrojení? Přece podle toho, že mu ze šosu kape voda! Najdeme ho nejčastěji u rybníků a tůní, vyskytuje se i v blízkosti mlýnů a podle některých pramenů se prý vozí po rybníce na sumci.

V mnoha příbězích jsou vodníci lstiví a zlí a podobně jako v Erbenově básni si chtějí vzít za ženu obyčejnou venkovskou dívku. Takže je jasné, proč u sebe mívali barevné mašle – lákali jimi mladé dívky, protože ve starých dobách bývaly pentle velká paráda. Také prý stahují pod vodu své oběti a jejich dušičky si schovávají v hrníčkách na poličce. 

A ještě více se o vodnících dočteš v novém čísle časopisu Ahoj, tady FIFI č. 6!